Jsi moje slovo,moje veta, jsi moje nocni silueta. Jsi kniha osudu me tajne prani, jsi chvile stvorena k milovani. Jsi moje minuta chvilka prchajici, jsi moje touha nesmirne spalujici. Jsi moje aroma, ticice vuni, jsi mesic plovouci dokola v tuni. Jsi trocha cukru, lzice medu, jsi krasny uz jen tak od pohledu.  

Kdyz srdce boli-nejlepsi je lek, vtisknout na rty sladky polibek. Blizi se hodina spanku,andilkove ulehaji na mesicku, vidim Te mezi nimi, jsi tak sladka, tak krehka a jemna, jak skutecna vila tancici v bilem, pruhlednem zavoji. Jednou spojili se dve nevine duse. Spojili se v jednu aby k sobe neli blize. Spojili se v jednu aby byli spolu aby byli spolu v radosti i bolu.

Chci k tobe patrit jako kral patri ke hradu. Chci byt v tvem obeti a citit tvou lasku, ale tohle uz nevisi ani na vlasku. Chci te libat a drzet kolem krku, chci s tebou sedet pri zapadu slunce a drzet te za ruku. Chci vse hodit za hlavu a byt jen s tebou, ale to bys i ty musel chtit byt se mnou. Jsi slunce zarici z mych oci, hvezda na nebi nejjasnejsi, kdyz Te vidim, srdce mi poskoci, pak jsem nejstastnejsi.

Je-li laska zar.. tak ja horim, je-li laska vesmir.. tak jim prave letim, je-li laska vitr.. tak ja jsem uragan, ale tebe jen rad nadevse mam.

Slzy mi tečou po tváří

a já doufám, že to budeš ty,

kdo mě opět rozzáří.

-Láska to jsou peřeje zrádný,

nechci mít po tom všem ruce svý

zas prázdný.

-Miluji tě, a ty to víš!

Věřila jsem, že nezradíš!

Po zádech přejel mi mráz,

když řekls mi že nemáš na mě čas.

Proč? Proč, už mě nemáš rád?

Proč chceš být jen kamarád?

Já miluji tě, proč mi tě čas chce vzít?

Jsi pro mě vzduch - bez něj já nemohu žít !

Potrebujes cas na rozmyslenou? Lasku a nehu kazdy den? Tu ti davam kazdou minutu! Mozna si dospelejsi, ale co na tom zalezi?! Bojim se rana, ze se mi neozves, ze mi na tuto sms neodepises, ze bude vsemu konec!!! At to dopadne jakkoliv, byli to moje nejkrasnejsi (mesice,roky) v zivote - naucil si me milovat! Ale jen tebe

Dobrou noc lasko ma, do ouska bych ti ted chtela zasepat. Ale marne plynou slova ze rtu mych, byt nahlas vyslovana, ty je neslysis. Jsi tam a ja tady a dalka, co nas deli, moje slova rozplyne do prostoru. Ale hvezdy je zachyti a mesic je seradi a vitr je zasepta skrz otevrene okno tveho pokoje. A ty budes vedet, ze i kdyz jsem tady a ty tam, nase srdce jsou spolu a nase laska je vecna jako prostor kolem nas! Miluju te a preju ti sladke sneni do rozedneni. Tvoje ...

Kdyz se polozis do snehu zacne tat, to jen proto, ze z tebe vyzaruje tvuj puvab a krasa, je to tak silne ze i kdyz se slunce schyluje za obzor, tak se jeste zastavi, jen aby te mohlo jeste chvili hrat. A mesic ten vyjde i ve dne, jen aby mohl videt to co v celem vesmiru nenajde. Ptaci redeji neodleti do teplych krajin, jen proto, aby te mohli z vysky sledovat nebo alespon citit tvou pritomnost. A ja, ja nezajdu za obzor ani nikam neodletim bez tebe. Ja jsem ten co se te nikdy nevzda. Ten co te strasne miluje.

Na obloze pluji mraky, jako kdyz na podzim deti pousteji draky, rakosi rybniku se vetrem ohyba, myslenka ze tu nejsi me boliva, stromy nad hladinu se naklani, me srdce se po tom Tvem schani, utisit ho nemuzu, chybi mu to Tve, moje srdce patri jen Tobe, moje srdce je jen Tve.

Šeptám něžná slůvka lásky,
vítr si pohrává s mými vlásky.
Svěřuju mu všechny starosti a boly,
myslím na lásku,
jak krásná je a přitom bolí!
Slzy mi stékají po tvářích mých,
já zoufale toužím po tvých polibcích,
a něžném dotyku
v městě bez hříchu.
Však šeptám větru dále,
že miluji tě neustalé.

Vzpomínám na chvíle,kdy jsi mě miloval.
Jen na ně vzpomínám,čas už je dávno vzal.
Vzpomínám na lásku,na chvíle v objetí.
Už jsou však minulost,nikdy se nevrátí.

Proč jsi mě opustil,našel sis jinou?
Můžu za to já?Je to mojí vinou?

Vždy jsem se podobně ptávala sebe.
Dnes už zníám odpověď a viním tebe!
Mezi námi to skončilo,život de dál.
Nevěřím na lásku,ty jsi mi víru vzal.

Jsem šťastná, že Tě mám,
ráda si s tebou povídám.
Jsem šťastná,když se s tebou večer procházím
a ráno ve tvé posteli se nacházím.
Jsem šťastná, že mě miluješ,
Tvé srdce mi rád daruješ.
Jsem šťasná, že cítím tvé srdce,
to je důkaz lásky přece.

Mám Tě ráda moc a moc,
znamenáš pro mě víc než dost.
Mám Tě ráda čím dál víc,
chci být s Tebou,víc už nic.
Svádíš mě svým úsměvem,
krásou,něhou,pohledem.
Jsem moc ráda,
že Tě znám,
že Tě líbat smím,
prostě,že Tě mám.:-)

Mám ráda snění,ale o tobě není,
všechny iluze i přání jsi mi vzal
i když lásku a věrnost jsi mi sliboval.

myslela jsem,že láska je
napořád,ne někdy,jenom snad.
Chtěla bych vrátit čas
a milovat tě zas.

Milenci do loďky sedají,
a na nic se neptají,
chtějí lásku a hlavně obdiv
a nevědí,že nastane odliv.

Bolí mě hlavička,

bolí mě bříško,

co ty víš o lásce,

učňovská knížko.

Chci jen jedno přání mít,

Konečně už s tebou být.

Zas být šťastná ve svém žití,

Tebe poblíž sebe míti.

Jenže tenhle krásný sen,

Rozplynul se v jeden den

Tvoje láska patrří jiné

A mé srdce nad tím hyne.

Nejlepší kámoškou mě dál nazýváš,

Mého smutku si vůbec nevšímáš.

Snad jsi mojí lásku ani neviděl,

Když za nocí jsi se mnou bděl.

Všichni okolo to vidí,

Ale chápe jen pár lidí,

Že moje srdce sis na vždy vzal,

Aníž bys mi to tvoje dal.

Ležím a je mi teplo,
Však ve mně je chladivý a zimný svět…
Nechtěla jsem aby to tak dopadlo…NE!
Ale přišla jsem na to,
Že moje srdce je mrazivý led.

V mém srdci vládne zlá nežádoucí zima…
Nemůžu milovat…co mi taky jiného zbývá…

Necítím nic.Cit,lásku ani něžnosti.
Jsem jak zakletá…
Odmítat úžasného milujícího kluka
Dalo by se řadit k hlouposti.

Já nevím co je lepší…
Jestli být chladná,milovala,
Ale být taková jaká jsem,
Nebo nešťastně zamilovaná
A vidět zamilovanýma očima tento svět.

Co to tu vlastně píšu?
Tohle si člověk nemůže vybrat…
MILOVAT…to není věc kterou lze jen tak vyhrát

Kdybych si mohla vybrat,
Koho budu milovat,vím kdo by to byl…
Někoho pro koho jsem po dnešku asi jenom stín…

On je vážně úžasný.
Chápe mě.
A ví kdo jsem doopravdy.
Vím,že kdyby mohl,
Zacelil by všechny moje rány…

Já nechtěla mu ublížit.
Mám ho vážně hodně ráda
Promiň…
Tohle srdci nikdy neodpustím…
Co?
To že tě bere jako kamaráda….

Člověk bloudí životem
hledá hezký pocit
bloudí celým širým světem
bloudí ve dne i v noci

potom se však zamyslí
a začne se ptáti
jaké že to vůbec je
začít milovati

odpověď mu přichází
ale velmi krátká
dostane ho do nesnází
avšak bude možná šťastná

a když začne věřit v lásku
bude míti pořád štěstí
a pak potká jednu krásku
najde mnoho radostí

lepší než bloudit světem
je poslouchat svoje srdce
bijícím tak silným zvukem
jenž je přímo milující.

Myslel jsem že jsem už na tebe zapoměl,
ale každou noc ve snu jsem o tvou lásku žadoněl.
Vidím tě každým dnem,jsi mou touhou, láskou, snem, vzpomínkou pouhou, krásným dnem.
Chci jít dál a myslet na jinou,
ale naše láska byla pro mě asi jedinou nevinou.
Ty jsi byla pro mě dokonalou, krásnou dívkou,
milou vílou rozpustilou.
Chci Tě zpátky,
ale mám v hlavě ještě pořád zmatky.
Chci pusu Ti dát a každý večer vedle Tebe usínat,
ale už mi nesmíš nikdy lhát.
Budu Tě navždy milovat!

Je jako růže květ,
vrať mi ji Bože zpět!
Je jako dítě nevinná,
vrať mi ji Lásko hřejivá!
Je jako ranní rosa,
vrať mi ji vílo bosá!
Je jako vločka sněhu,
vrať mi ji čase-já si to přeju!

Miluju pohled do tvých krásných očí,
miluju vánek teplých letních nocí.
Miluju zprávy,které od tebe mám.
Miluju zkrátka tebe a cokoliv ti dám!

Nezapomeň na mou lásku,
navždy ve mně bude žít.
V skrytu srdce své místo má
a o Tobě bude snít.

Nezapomeň na můj pohled,
co protínal oči Tvé.
Ať na mě malá vzpomínka
v Tobě nikdy nezhasne.

Nezapomeň na polibky,
co sváděly tělo Tvé.
Když pak se s námi točil svět,
vše se zdálo zázračné.

Nezapomeň na náhody,
co svedly nás k sobě.
Třeba znovu se objeví,
zavedou mě k Tobě.

Posílám Ti pohlazení,
co má Ti hladit dušičku,
přijmi to jak osvěžení,
v tom vedru na sluníčku.

Kdyby to šlo-pošlu vánek,
co půvab Tvůj by ovíval,
ať příjemný je ten jeho dotek,
i já bych Tě rád tak pošimral.

Patří k sobě slunce-voda,
pohlazení-polibek,
klid a také jen pohoda,
to vše přeji Ti v těch horkých dnech.

Nechci se dívat do mapy,
tu vodu stejně nepřeplavu.
Vždyť jsi mi ani nezamával,
zmizel jsi rozmazaný v davu.

Chtěla jsem jednu hvězdičku.
Měla být jako pohlazení.
Ty strčil jsi ji do kapsy,
tak už co bylo, tady není.

Křídla mám steskem přistřižená,
utírám do nich slané slzy.
Zapomněl jsi? Jsem jenom žena.
Vrať se mi zpátky - vrať se brzy.

Stejně tě mám ráda
přestože tolik nadějí
bláhových
zůstalo venku stát

Stějně tě mám ráda
protože s tebou
se dalo krásně smát

Stejně tě mám ráda
i přes realitu
že ty mě
nemáš rád

Bez tvé lásky nechci být,
bez tebe už nechci žít.

Krásné hnědé vlasy máš,
za nimi se neschováš.

Láska je dar,
koupit se nedá,
bez tebe je země šedá.

Život bez tebe je bloudění,
jenom samé trápení,
snad se časem promění.

A bude naše láska věčná.

Slzy ze tváří stírám,
na fotku tvou se dívám.
Jedno přání si mě srdce uchovalo,
aby ho to Tvé navždy milovalo...

Dnes večer neusnu a nebudu spát,
slzy si neutřu a nebudu se smát,
nepláču proto, že bys mě neměl rád,
ale proto, že naučils mě milovat...

Jsi paprsek slunicka
a kousek meho srdicka.
Jsi svitici mesicek na nebi,
me telo rozplyva se Ti v naruci.
Kdyz Tve rty najdou Ty moje
muzu rict, ze jsem jen Tvoje.

Ty jsi muj broucek,
ty jsi muj sen.
S Tebou chci byti kazdicky den.
Jsi moje Zlaticko - moje male zviratko.
Paprsek slunce co zasahl me srdce, tak hřejivy pocit k tve lasce
                                                                                   

Neplač už pro toho kluka, který snad i měl tě rád. Ty musíš vědět nejlíp sama, komu chceš své srdce dát. Nemysli už na tu chvíli, co jste spolu prožili, na dny plné něžné lásky...

Růže voní
trní píchá
moje srdce stále vzlyká
a to všechno pro tebe
že jsme tak daleko od sebe:(

Zrcadlo, zrcadlo,
na mě se díváš,
ale na mé otázky
neodpovídáš.
Zrcadlo, zrcadlo,
ty si jen visíš,
tak proč mi nepovíš,
to, co si myslíš?

Už tě nechci více trápit
a pořád se litovat,
minulost se nedá vrátit,
ani nijak zachovat.

Teď odcházím z tvého srdce,
tak jak jsi to chtěla,
má duše pláče trpce,
slza mi po tváři sjela.

Ale pokud ti má být beze mne líp
a chceš jít vlastní cestou,
musím tedy odejít,
tam kam lásky nerostou.

Tak zapomeň na mě,
moc tě ze srdce prosím
a zapomeň hlavně,
že už odejít musím.

Přeju ti lásku do života,
své sbohem stručně zkrátím.
již nepotkáš takového idiota,
neboť já se již nevrátím.